Domovská stránka Muzem Žatec Stará papírna Muzem Žatec Články Muzem Žatec Zachráněný exponát 2021

Zachráněný exponát 2021

Sbírkové připomínky husitské tradice
Roku 2021 uběhne 600 let od dobývání Žatce křižáky. Roku 1421 si císař Zikmund prosadil na norimberském sněmu křížovou výpravu proti husitům. Žatec, jehož význam byl ve středověku srovnatelný např. s Plzní, byl tehdy husitským centrem kraje. Byl označován jako město Slunce, tedy město vyvolené, které mělo být uchráněno očekávané zkázy při konci světa. Severočeský vyvolený husitský trojúhelník tehdy tvořily ještě Louny (město měsíce) a Slaný (hvězda). Nebylo tedy divu, že výprava směřovala právě sem. Křižákům se však město dobýt nepodařilo a ve zmatku ustoupili. Žatečtí husité nechyběli až do konce husitských válek u žádného významného tažení. V pozdějších staletích se zde však setkáváme spíše s negativním obrazem husitských válek. Zejména místní Němci viděli toto historické období velmi kriticky. Snad i proto máme relativně málo památek či historických pověstí v porovnání např. s bitvou u Domažlic roku 1431.
 
Po vzniku Československa roku 1918 se i na Žatecku začala rozvíjet husitská tradice a objevovat četnější připomínky a oslavy křižáckého debaklu. Souviselo to s nárůstem počtu českého obyvatelstva v regionu i novým obrazem husitských válek za první republiky obecně. Svoji podobu husitské tradice si ostatně vytvářela a vytváří každá doba, ať už jde o jeho chválu a idealizaci, či kritiku a odsouzení. Často byli husité použiti a zneužiti pro potřebu politiky. V moderní době si své řekla i komerce těžící z popularity tohoto historického období.
 
Ve sbírkách Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci najdeme různé připomínky husitství i pozdější husitské tradice. Nejznámější je slavný husitský klobouk, který ztratil některý z husitů snad při výpadu z města či při pronásledování prchajících křižáků. Ten je vystaven v historické expozici.
 
V rámci našeho seriálu bychom Vám rádi představili méně známé předměty evokující různým způsobem husitské období a jeho připomínky. Nahlédneme např. do obrazové sbírky muzea, do sbírky militárií, plakátů či odznaků. Zároveň se jako vždy dozvíte o tom, jak se o předměty v našem muzeu pečuje, jak jsou uchovávány či prezentovány veřejnosti.
 
Přehled jednotlivých exponátů na měsíc: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce ledna
 
Plakát 
 
Úvodem
Regionální muzeum K. A. Polánka má i svou sbírku plakátů. Najdeme mezi nimi např. plakáty z nejrůznějších místních oslav. Ze starších Husových oslav byl do sbírek zařazen plakát z roku 1950, tedy z doby silné ideologizace husitských válek v duchu vládnoucího komunistického režimu. Husité byli tehdy „in", jak bychom řekli dnes. Ovšem zcela v aktualizované verzi. Zjednodušeně řečeno byli představováni jako předchůdci komunistů. Křižáci pak byli stylizováni do role středověkých imperialistů. Hus byl v 50. letech stylizován do role revolucionáře bojujícího proti tmářství církve. V regionech k jeho oslavám patřily projevy, pálení hranice a kulturní program, často nesouvisející s tématem. V případě připomínek husitských bitev se objevovaly i vojenské přehlídky (např. Domažlice, Tachov). Duch tehdejší doby byl zřejmý i z podoby plakátů.

Popis
Regionální plakáty padesátých let k městským akcím nejsou umělecky příliš zajímavé, často byly jen textové. V případě pozvánky na Husovy oslavy se jedná o velký černý text o rozměrech 61 x 42 cm na dnes již nažloutlém papíru. Plakát vytiskl Krušnotisk. Nahoře je údaj o organizátorovi: Plakát Okresního akčního výboru NV v Žatci. Menším písmem následují podrobnosti o akci: pořádá v pondělí 3. července 1950 ve 20.30 hodin na prostranství před gymnasiem: OSLAVU M. J. Husa.
Dole najdeme další informace o kulturním programu: Dechová hudba koncertuje od 19.30 do 20 hod na nám. Dr. Beneše. O zmíněném pohledu na husitství v 50. letech svědčí pak dobová douška: Všichni pokrokoví občané uctí památku tohoto našeho revolucionáře. Oslavy byly tehdy dobrovolně povinné. Plakát je opatřen rovněž razítkem Okresního velitelství Sboru národní bezpečnosti (SNB).

Stav před ošetřením
Dobový plakát k oslavám Husa z padesátých let se zachoval ve stavu celistvém, bez větších trhlin a poškození. Na lícové straně jsou patrné otisky prstů, skvrny a středové ohyby se sníženou pevností. Kvalita papíru pro krátkodobé papírové dokumenty (plakáty, noviny) bývá obecně nižší, proto je pro uchování takových tiskovin nutná přiměřená péče. U tohoto sbírkového plakátu bylo patrno poškození zejména v důsledku klimaticky nevhodného prostředí, zejména denního světla a nadměrné vlhkosti. Jejich působením papír zažloutl, původní fyzikální a mechanické vlastnosti se začaly měnit, což se projevilo změnou kyselosti papíru a sníženou pevností vláken.

1 před ošetřením - líc 2 před ošetřením - rub

Ošetření
Papírový plakát byl nejprve očištěn od prachové vrstvy suchou cestou vlasovými štětci a čistícími pryžemi. Před mokrým čištěním a konsolidací papíru byla orientačním měření pH zjištěna potřeba odkyselení. Krátkodobou aplikací konzervačního roztoku s kombinovaným účinkem na papírový dokument bylo umožněno dočištění a doklížení papíru a dosaženo snížení kyselosti. Po vyrovnání na podložku byl plakát vysušen a lisováním vrácen do původního tvaru.

1 - po ošetření - líc 2 - po ošetření - rub

Uložení
Ošetřený plakát byl v nekyselém papírovém obalu vložen do desek a uložen v rozloženém stavu v kovové zásuvkové skříni. Regulované klimatické parametry společně s vyloučením denního světla významně prodlouží životnost tohoto regionálního papírovému dokumentu.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce února
 

Model sochy husity

Úvodem
Mezi uměleckými předměty ve sbírkách Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci najdeme rovněž sádrový model sochy husity od známého malíře, řezbáře a sochaře Františka Rady (1910 – 1979). Rada, jehož díla jsou převážně realistická, si s oblibou vybíral liturgické náměty, známý je také jako tvůrce betlémů. Vzhledem k době, ve které Rada žil se však nevyhnul ani zakázkám s ideologickým podtextem, jako byl např. dnes již neexistující pomník Osvobození na žateckém Kruhovém náměstí. Jistý ideologický podtext doby měl jistě i Radův husita, označovaný někdy také jako Žižka, protože drží palcát. Kde a jak měl být využit, není známo.

Popis
Sádrový model husity představuje mužskou postavu v polodlouhém plášti s palcátem v pravé ruce. Jedná se pravděpodobně o návrh do soutěže. Výška modelu je 71 cm, i s palcátem 88 cm.

Stav před ošetřením
Sádrové modely Františka Rady, kterých má muzeum ve svých sbírkách několik, byly ošetřeny v konzervátorské dílně muzea v roce 2018. Vzhledem ke křehkému materiálu, vyšší pórovitosti a otěruvzdornosti byly všechny sádrové modely silně zašpiněny, s četnými odřeninami a vrypy. Často byly v důsledku nízké pevnosti a křehkosti odděleny části materiálu. Také v případě zmiňovaného modelu husity došlo k ztrátám sádrového materiálu na několik místech (palcát, paže, plášť). Sádrový povrch není u tohoto modelu patinován ani jinak upraven, proto silná vrstva prachového depozitu na povrchu velmi ulpěla a pronikla i do pórů pod povrchem.

1 před ošetřením 2 před ošetřením 3 před ošetřením - 4 před ošetřením - detail poškození 5 před ošetřením - detail poškození

Ošetření
Vzhledem k velké otevřenosti povrchu bylo čištění prováděno suchou cestou, několikanásobným čištěním. Nejprve byl volný prach čištěn pomocí různých druhů štětců s odsáváním a ofukováním nečistot. Plochy, jejichž stav to dovoloval, byly dočišťovány pomocí restaurátorských pryží a Walmasteru (latexová čistící guma). Lepení a doplňování (tmelení lomů, praskliny, povrchové ztráty) bylo prováděno sádrou, případně kombinací lepidla (PVAc) a sádry. Povrch doplňovaných částí byl pak sjednocen tónovaným roztokem PVAc disperze. Byly ponechány původní kovové armatury, které nebyly korodované.  Místa, kde došlo k větším ztrátám a nebyl zřejmý postup modelace, doplňována nebyla (palcát).

1 - po ošetření 2 - po ošetření 3 - po ošetření

Uložení
Sádrové modely byly po ošetření uloženy v depozitáři muzea, kde jsou chráněny proti prachu a nevhodným klimatickým vlivům.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce března
 

Plakát k filmu Jan Hus

Úvodem
V početném souboru muzejních plakátů nechybí plakát ke znovu uvedení známého filmu Jan Hus se Zdeňkem Štěpánkem starším v hlavní roli. Film byl natočen roku 1954 v režii Otakara Vávry a dodnes je často reprízován. Vznikl jako první část husitské trilogie. Dalšími díly byly filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem (1956). I přes silný ideologický nános padesátých let si film díky skvělým hereckým výkonům i věrné rekonstrukci dobových reálií stále nachází své diváky. Blíže k filmu: https://www.csfd.cz/film/9453-jan-hus/prehled/

Popis
Plakát k filmu Jan Hus vydala Ústřední půjčovna filmů Praha. Obrazovou část tvoří přetisk jedné strany tzv. Husova tolaru. Husovy tolary, označované také např. jako krušnohorská medaile, byly raženy v Jáchymově, později také v Německu. Byly stříbrné a velké právě jako staré jáchymovské tolary. Ty nejstarší vznikly kolem roku 1530. Šlo o pamětní ražby používané při jubilejních reformačních slavnostech, protože Hus byl chápán jako předchůdce Martina Luthera. Zároveň se o této pamětní medaili píše jako o první medaili s imaginárním portrétem historické osobnosti v Čechách.

Na plakátu je přetištěná v pravém horním rohu jedna strana zmíněného tolaru - právě ta s poprsím Jana Husa. Je uvedeno jeho jméno a latinské vyznání katolické víry: „Credo unam esse ecclesiam sanctam catolicam."
Na druhé straně medaile byl zobrazen Hus na hranici.

Textová část pod šrafovaným černo-bílým tolarem přináší název filmu a informace o jeho hlavních tvůrcích. Z herců je uveden hlavní představitel Zdeněk Štěpánek. Písmo je černé různých typů, červeně je zvýrazněno písmeno H ve jméně Hus a upozornění, že se jedná o první díl husitské trilogie. Podklad je bílý (dnes nažloutlý). Jako autorka je vpravo dole uvedena drobným písmem N. Bláhová (1974). Plakát vytiskla VČT Stará Paka. Rozměry 30 x 42,5 cm.

Stav před ošetřením
Plakát je součástí souboru filmových plakátů ze 70. let 20. století, které muzeum získalo darem. Soubor se do muzea dostal v dobrém stavu, poškození byla jen mírná, nejčastěji šlo o zašpinění povrchu (celoplošná nebo lokální), trhliny v okrajích, překlady, ohyby a přítomnost papírových nálepek či zbytků lepicích pásek. Problematická bývá u tohoto typu dokumentu (určeného k dočasnému užívání) papírová podložka, která mívá nižší kvalitu a není vhodná k dlouhodobé archivaci. Bylo proto nutné odstranění všech vlivů, které degradaci papíru urychlují (prach, přítomnost lepidel, vysoká vlhkost vzduchu, intenzita osvětlení, UV záření, oxidy síry a další polutanty).

1 - před ošetřením - líc 2 - před ošetřením - rub

Ošetření
Plakát k filmu Jan Hus byl oboustranně čištěn od prachových částic pomocí štětců a restaurátorských pryží se současným odsáváním. Po suchém čištění byl ošetřen roztokem upravujícím kyselost papíru. Po vyrovnání a zalisování byl uložen do nekyselého papírového obalu.

1 - po ošetření - líc 2 - po ošetření - rub 3 - po ošetření - detail

Uložení
Plakát s obalem je uložen v papírové krabici v kovové zásuvkové skříni v depozitáři papírových dokumentů. Parametry vnitřního prostředí jsou zde trvale sledovány a regulovány.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce dubna

 

Odznak(y) Jan Hus

Úvodem

Za první republiky byly hojně vyráběny pamětní odznaky s husitskou tématikou. Často se zobrazením nejznámějších husitských osobností a se zažitou symbolikou, která byla s nimi spojena. Někdy byly věnovány konkrétnímu výročí, jindy jen oslavovaly konkrétní osobnost. Ve sbírkách Regionálního muzea v Žatci najdeme několik takových odznaků. Představme si nejprve dva věnované osobnosti Jana Husa. Na jednom z nich je celá Husova postava, další je více symbolický – s hlavou Jana Husa, knihou (symbolizuje zpravidla bibli či některé z jeho děl), husím brkem a kalichem. Přesné stáří odznaků není známo.

Zmiňme ještě skutečnost, že muzeum samo se nachází v Husově ulici. Tento název má ulice od roku 1946. Žatec jako dříve převážně německé město nemá dosud Husův pomník. Nová je teorie o pobytu Jana Husa v Žatci patrně roku 1412 eventuelně i 1413. Dle názoru historika Jaroslava Havrlanta a historičky Anežky Widmanové zde Hus dokonce sepisoval svůj latinský spis „O církvi.“

Popis

První z odznaků zachycuje Husa v tradiční idealizované podobě jako štíhlého vousatého kněze. Stojí s výrazem náboženského zanícení a drží oběma rukama na prsou knihu. Dole je nápis M. J .Hus. Odznak se zapichovací jehlicí je zhotoven z hliníkové slitiny, má obdélníkový tvar se zkosenými rohy. Všechny detaily jsou provedeny velmi realisticky. Zadní strana je hladká bez uvedení výrobce či dalších detailů.

Druhý z odznaků má tvar zátky se zkosenými rohy, je na něm zobrazena vousatá Husova hlava. Pod ní je kniha se záložkou, na které stojí kalich jako symbol přijímání pod obojí. Aranžmá doplňuje ratolest. V pravém horním rohu je vyryto jméno M. J. Hus. Odznak je odlit z hliníkové slitiny, zadní strana se zapichovací jehlicí je hladká, s uvedením čísla patentu 59288.

Stav před ošetřením

Oba odznaky měly na povrchu známky opotřebení, kromě prachového depozitu byly zjevné i mastné plošky a v místech uchycení jehly z jiného kovu i mírné projevy koroze. Pasivační vrstvička, kterou si hliník a jeho slitiny tvoří na svém povrchu, chrání kov před hlubší korozí.

1 - revers před ošetřením   1 - avers před ošetřením                                                  2 - revers před ošetřením   2 - avers před ošetřením

Ošetření

Oba odznaky byly očištěny od volného prachu, ulpělý prachový a mastný depozit byl odstraňován pomocí tamponů s roztokem detergentu s následným oplachem v destilované vodě. Korozní produkty na zadní straně byly naměkčeny pomocí vhodného chemického roztoku a mechanicky odstraněny. Po oplachu v destilované vodě byly odznaky důkladně vysušeny. Povrch byl ošetřen prostředkem na bázi mikrokrystalických vosků.

1 - revers po ošetření   1 - avers po ošetření                                                  2 - revers po ošetření     2 - avers po ošetření

Uložení

Povrch obou drobných předmětů je náchylný k poškrábání, proto byly odznaky opatřeny papírovým obalem a uloženy v kovové zásuvce v klimatizovaném depozitáři s nízkou relativní vzdušností vzduchu.

                                                  (text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce května
 

Reprodukce J. Žižka

Úvodem
Po Janu Žižkovi je v Žatci pojmenováno náměstí u pivovaru a blízká ulice. On sám pobýval ve městě koncem roku 1421, kdy se sem probojoval po ústupu z Vladaře u Žlutic. Na Žatecko se uchýlil dle kronikáře Bartoška z Drahonic i roku 1424 po boji s plzeňským landfrýdem. Spolu se žateckými a lounskými táhl Žižka proti Pražanům, na Špitálském poli před Prahou nakonec obě husitská křídla uzavřela smír. Při následujícím vojenském tažení na Moravu Žižka u Přibyslavi zemřel.

Téma Jan Žižka bylo v Žatci populární u české menšiny od první republiky. Jeho zobrazení i články o něm najdeme např. ve známém sborníku českého muzea Kraji Lučanů. Dostal se i na titulní stranu. Ve sbírkách dnešního Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci najdeme jediný obraz Jana Žižky. Přesněji řečeno reprodukci díla Antonína Brunnera.

Antonín Brunner (1881 – 1958) byl malíř, grafik a restaurátor. Studoval v Paříži a v letech 1901 - 1903 na Uměleckoprůmyslové škole ve své rodné Praze. V Praze měl také dvě velké vlastní výstavy (1907 a 1952), z kterých byly vydány katalogy. Vytvářel figurální obrazy, portréty žijících i historických osobností (kromě Žižky např. i Napoleona) a krajiny. Podle jeho předloh se tiskly také pohlednice či plakáty. Žil v Náchodě, kde měl ateliér v Sokolské ulici 848. Jeho obrazy byly realistické, některé barevností i motivy evokovaly barokní dobu. Měl smysl pro detail. Uměl vystihnout výraz člověka i náladu přírodního okamžiku.

Popis
Žižka je zobrazen méně typicky – oděn v kožichu. Na hlavě má čepici, černou pásku přes pravé oko. Vlasy a vousy jsou šedobílé. Jeho výraz je trochu zarputilý. V zobrazení převládají zelenožluté tóny. Reprodukce na papíru o rozměrech 49 x 70 cm je uložena v šedém rámu pod novým sklem. V pravém dolním rohu je podpis autora a datace 1919 - tedy období zmiňované první republiky.

Stav před ošetřením
Barevná reprodukce na papíře je dobře zachovalá, je adjustována v paspartě pod sklem v dřevěném rámu stříbrošedého odstínu. Před ošetřením v konzervátorské dílně bylo prasklé sklo, zadní kryt z nevhodné lepenky byl zvlněn, zašpiněn a nepřiléhal k rámu. Prachový depozit proto pokryl i vlastní reprodukci a ta spolu s rámem vyžadovala čištění.

1-před ošetřením 2-zadní strana před ošetřením

Ošetření
Reprodukce byla vyjmuta z rámu, byla čištěna od volného prachu suchou cestou pomocí jemných štětců a restaurátorských pryží. Rám byl rovněž zbaven nečistot a lepicích pásek. Zadní zvlněný kryt byl vyměněn za novou nekyselou lepenku stejné tloušťky a poškozené sklo bylo nahrazeno novým.

Nová inertní adjustace zamezující přístupu prachu, vyčištění vlastního grafického listu a uložení v klimaticky vhodném prostředí je příkladem tzv. preventivní konzervace, která významně dokáže prodloužit životnost sbírkového předmětu.

1-po ošetření 2-zadní strana po ošetření 3-signatura

Uložení
Reprodukce je trvale uložena v zabezpečeném depozitáři s klimatickými parametry upravenými pro sbírkové předměty na papírové podložce.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce června
 

Odznak s pamětním kamenem v Trocnově

Úvodem
Dalším z prvorepublikových odznaků ze sbírek Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci s husitskou tématikou je odznáček s pamětním kamenem z Trocnova, kde se narodil Jan Žižka. Vznikl u příležitosti 500. výročí úmrtí Jana Žižky u Přibyslavi, které se připomínalo také v jeho rodišti.

Trocnov je část obce Borovany, leží 12 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Najdeme zde malé muzeum ve správě Jihočeského muzea v Č. Budějovicích, základy Žižkova dvorce či velkou Žižkovu sochu od profesora Josefa Malejovského z roku 1960. Více se dočtete na stránkách této expozice: https://www.muzeumcb.cz/navstivte-nas/pobocky/pamatnik-jana-zizky-z-trocnova/.

Oblíbené jsou procházky po areálu, například právě k místu, kde rostl dub, pod kterým se dle pověsti Žižka narodil. Jak se na budoucího slavného vojevůdce sluší, mělo se tak navíc stát při bouři. Pověstný dub, ať už se Žižka pod ním skutečně narodil, či ne, doplatil na svou popularitu.

Místní i návštěvníci si z dubu odnášeli větvičky na památku. Věřili, že tak do nich vstoupí něco ze Žižkovy síly. Protože Trocnov spadal původně k panství augustiniánského kláštera v Borovanech, je jasné, že církevní vrchnost nerada viděla uctívání husitů. Probošt Konrád Fischer proto rozkázal dub někdy před rokem 1700 porazit. Již roku 1682 zřídil v místech dnešního pamětního kamene kapli sv. Jana Křtitele, kterou místní ihned přejmenovali na Žižkovu. Existovala pouze krátce do roku 1867.

Roku 1908 dal další majitel panství Adolf Josef Schwarzenberg souhlas k postavení pomníku, který vznikl v místě, kde dub kdysi rostl, z několika velkých balvanů z okolních pastvin. Nese nápis: Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova. Pomník navrhl stavitel Sedláček a provedl kameník Zeman z Českých Budějovic.

Právě v rámci oslav roku 1924 bylo kolem pomníku vysázeno pět červenolistých dubů. Součástí oslav byla také Sokolská slavnost. V nabídkách prodeje tohoto odznaku se někdy chybně uvádí, že vznikl u příležitosti odhalení pomníku, ten je však starší.

Popis
Odznak z roku 1924 z mosazného plechu zobrazuje realisticky pomník v Trocnově. Rozměrově je poměrně robustnější, na výšku i šířku měří téměř 40 mm. Větší plocha tak dovoluje tvarovou bohatost a detailní propracování. Nechybí nápis Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova. Kromě kamenů je zobrazen rovněž kalich a lipové lístky jako symbol slovanství, jubilejní letopočty 1424 (rok úmrtí u Přibyslavi) a 1924. Nahoře najdeme rovněž opis s textem: Jménem páně.

Stav před ošetřením
Vlastní odznak ze slitiny kovů je dobře zachovaný, chybí však zápichová jehlice. Zjevná povrchová koroze byla zvláště patrná v četných záhybech, prohlubních a tvarových detailech odznaku, kde k degradaci materiálu přispívá i větší prachový depozit, který zároveň váže i větší vzdušnou vlhkost.

1 líc před ošetření 2 rub před ošetření

Ošetření
Odznak byl čištěn nejprve suchou cestou, pomocí jemných štětců byl odstraněn volný prach, částečky koroze a další nečistoty. Následovalo odmaštění povrchu a oplach destilovanou vodou. Korozní produkty byly naměkčeny chemickou cestou a poté snímány mechanicky pomocí kartáčků s jemným skleněným vláknem. Po oplachu všech chemikálií byl povrch doleštěn a konzervován prostředkem na bázi vosků.

1 líc po ošetření 2 rub po ošetření-a

Uložení
Odznak bude trvale uložen v depozitáři kovů, chráněn před nevhodnými klimatickými vlivy i prachem.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova muzea bude od 11. 5.
do 14.5. 2021 otevřena pouze do 15:45

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 

Pracoviště Stará papírna

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
VSTUP V RESPIRÁTORU !!!
 
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZŠ,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
kumulované vstupné (dvě budovy)
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.